Historie výzkumu DNA ve zkratce
Tatiana Aghová1792x1866
Johann Gregor Mendel, žijící na českém území, publikuje práci „Pokusy s rostlinnými hybridy“ a definuje tak zákony dědičnosti.
1869
Johannes F. Miescher získává z jader bílých krvinek směs látek bohatých na fosfát, kterou pojmenovává nuklein. Ve skutečnosti se ve směsi skrývají dnes již známé nukleové kyseliny včetně DNA. Miescher je tedy považován za objevitele DNA, i když mu nebyla známá funkce této směsi ani detailnější struktury. Jednu chvíli se ale domníval, že by mohla hrát roli v dědičnosti.
1943
Oswald Avery spolu s Colinem MacLeodem a Maclynem McCartym provádí první experiment, který prokázal roli DNA v přenosu genetické informace.
1951
Rosalind E. Franklin prezentuje zásadní objev v rámci studie struktury DNA. Díky krystalografickému rentgenovému snímku poprvé nepřímo zviditelnila tvar této molekuly, z čehož bylo patrné, že má helikální, tedy šroubovicovou strukturu.
1952
Alfred Hershey a Martha Cowles Chase uskutečňují experimentální důkaz, že virům slouží k přenosu genetické informace DNA, nikoli proteinová kapsula (bílkovinná schránka viru).
1953
James D. Watson (vlevo) a Francis H. C. Crick (vpravo) sestavují 3D model DNA dvoušroubovice. K tomu jim pomáhá i prohlédnutí krystalografických snímků Rosalind E. Franklinové, a to bez jejího svolení. V roce 1962 získali za tento objev Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství spolu s Mauricem H. F. Wilkinsem, který jim ukázal zmíněné snímky.
1956
Biochemik Arthur Kornberg objevuje mechanismy kopírování DNA, tedy například i existenci enzymu DNA polymerázy. O čtyři roky později získává Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství.
1983
Kary B. Mullis přišel na princip polymerázové řetězové reakce (PCR), která se stala přelomovou metodou na poli molekulární biologie po celém světě. Mullis byl oceněn Nobelovou cenou za chemii v roce 1993.
1995
Craig Venter a jeho tým publikují první kompletně přečtený genom z volně žijícího organismu. Jde o bakterii Haemophilus influenzae, jejíž genom čítá 1 830 130 nukleotidů v jedné kruhové molekule, v níž je zakódováno 1740 genů.
2003
Human Genome Organisation (HUGO) oficiálně publikuje první kompletní přečtení lidského genomu.
2012
Francesco Gentile, Enzo di Fabrizio a jejich tým vytváří první přímé fotografie DNA dvoušroubovice za pomoci transmisní elektronové mikroskopie, při které je možné zachytit objekty v řádech nanometrů. Měřítko v levém dolním rohu ukazuje rozměr 20 nanometrů. V přiblíženém výřezu jsou viditelné žlábky DNA dvoušroubovice.
Jak se dříve nahlíželo na příbuznost organismů?
Člověk již odpradávna poznává a zkoumá přírodu, která ho obklopuje a které…
Polymerázová řetězová reakce
Metoda polymerázové řetězové reakce (z anglického Polymerase Chain Reaction, tedy PCR) slouží…
